|
Analýza miRNA u nádorů asociovaných s lidskými papilomaviry
Pagáčová, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Papilomaviry jsou malé DNA viry, které jsou spojovány s indukcí epiteliálních nádorů. HPV je známý jako infekční agens způsobující téměř 100 % nádorů cervixu, ale může být též původcem karcinomů v dalších místech anogenitálního traktu či nádorů hlavy a krku mužů i žen. Aktivní infekce HPV navozuje změny exprese miRNA, které mohou dále přispívat ke vzniku a progresi nádorů. Je již známo, že papilomaviry nekódují své vlastní virové miRNA, ale mohou ovlivňovat expresi buněčných miRNA. V této diplomové práci jsem u vybraných typů epiteliálních nádorů (vulvy, cervixu, anu a tonsil) určila jejich etiologii. Výskyt miRNA v tkáních jsem otestovala pomocí sekvenování nové generace. Ze získaných dat jsem určila expresní profily deregulovaných miRNA ve vztahu ke zdravé tkáni příslušné lokalizace. Ačkoli byl analyzován dostatečný počet vzorků, z důvodu nepřítomnosti statisticky relevantních diferenciálně exprimovaných miRNA ve vulvárních nádorech pozitivních na HPV, nebylo možné prokazatelně určit HPV-core miRNA společné pro všechny testované nádory vyvolané HPV. Mezi nádory ostatních lokalizací jsem nalezla překryv ve třech miRNA. Jedna z těchto miRNA (miR-139-5p) a dále miR-9-5p, které jsem určila na základě studia ostatních publikovaných dat, byly následně vybrané pro funkční testování in vitro. U HPV...
|
|
Analýza miRNA u nádorů asociovaných s lidskými papilomaviry
Pagáčová, Lucie ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Papilomaviry jsou malé DNA viry, které jsou spojovány s indukcí epiteliálních nádorů. HPV je známý jako infekční agens způsobující téměř 100 % nádorů cervixu, ale může být též původcem karcinomů v dalších místech anogenitálního traktu či nádorů hlavy a krku mužů i žen. Aktivní infekce HPV navozuje změny exprese miRNA, které mohou dále přispívat ke vzniku a progresi nádorů. Je již známo, že papilomaviry nekódují své vlastní virové miRNA, ale mohou ovlivňovat expresi buněčných miRNA. V této diplomové práci jsem u vybraných typů epiteliálních nádorů (vulvy, cervixu, anu a tonsil) určila jejich etiologii. Výskyt miRNA v tkáních jsem otestovala pomocí sekvenování nové generace. Ze získaných dat jsem určila expresní profily deregulovaných miRNA ve vztahu ke zdravé tkáni příslušné lokalizace. Ačkoli byl analyzován dostatečný počet vzorků, z důvodu nepřítomnosti statisticky relevantních diferenciálně exprimovaných miRNA ve vulvárních nádorech pozitivních na HPV, nebylo možné prokazatelně určit HPV-core miRNA společné pro všechny testované nádory vyvolané HPV. Mezi nádory ostatních lokalizací jsem nalezla překryv ve třech miRNA. Jedna z těchto miRNA (miR-139-5p) a dále miR-9-5p, které jsem určila na základě studia ostatních publikovaných dat, byly následně vybrané pro funkční testování in vitro. U HPV...
|
|
Výsledky radioterapie nádorů hlavy a krku. Srovnání konformní radioterapie a IMRT
HLAVÁČOVÁ, Veronika
Maligní nádory hlavy a krku představují celosvětově kolem 5 % všech zhoubných nádorů. Do skupiny karcinomů hlavy a krku spadají nádory dutiny ústní, hltanu, hrtanu, dutiny nosní, paranazálních dutin a slinných žláz. Mezi hlavní léčebné modality patří chirurgická léčba, radioterapie, chemoterapie a bioterapie. Prvním cílem této práce bylo porovnat výsledky radioterapie nádorů hlavy a krku v nemocnici v Českých Budějovicích s odbornou literaturou. Druhým stanoveným cílem bylo porovnání konformní a IMRT techniky ve smyslu výskytu recidiv. Sběr dat byl proveden u pacientů s diagnózou nádoru dutiny ústní nebo hltanu v letech 2004 až 2010. Při porovnávání výsledků léčby s údaji z první odborné literatury se s výsledky sledovaného souboru shodují v klesající tendenci pětiletého přežití se zvyšujícím se stupněm stádia. Při srovnávání pětiletého přežití u nádorů dutiny ústní u sledovaného souboru pacientů s údaji z druhé odborné literatury ke korespondenci nedochází. U tohoto případu nelze hypotézu potvrdit. V druhé stanovené hypotéze bylo předpokládáno, že menší výskyt recidiv se vyskytne po ozáření technikou IMRT. Hypotéza se sice potvrdila, ale rozdíl mezi technikou 3D-CRT a IMRT u výskytu recidiv je nepatrný, jen v desetinách. Zásadním faktorem ovlivňujícím délku přežití je čas diagnózy. Zlepšení této skutečnosti by mohlo být dosaženo vhodnými preventivními programy, které by byly cíleny hlavně na rizikovou skupinu lidí.
|